Úvodní strana >> Městská část >> Historie>> Palladium záštita země české


Uctívané Palladium země České, obrázek Madony s dítětem, je reliéf, 19 cm vysoký a 13,5 cm široký, vytepaný v mědi, nazývané někdy také mědí korintskou, a silně pozlacený. Jeho vznik se datuje do doby od konce 14. do poloviny 15. stol. Byl zhotoven z kovu původního reliéfu z dob úsvitu křesťanství na našem území za prvních Přemyslovců. Stylově se hlásí do okruhu Madony svatovítské, s tzv. krásnoslohou drapérií, s náznakem bolestného výrazu ve tváři. Zdobení perlami a kameny přidala doba barokní. Palladium je uloženo ve staroboleslavském poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie.
Legendy o původu staroboleslavského Palladia
O původu legendami opředeného reliéfu se vypráví několik verzí. Podle jedné z nich původní reliéf, byzantskou ikonu (Panna Maria s Ježíškem v náruči), přinesli sv. Cyril a Metoděj do Čech s sebou z Řecka, a sv. Metoděj ji daroval kněžně Ludmile ke křtu. Reliéf měl být ulit z tzv. korintské mědi. Tato směs různých kovů údajně vznikla, když Římané dobyli bohatý Korint a zapálili jej. Při požáru teklo roztavené zlato, stříbro a mnoho dalších kovů potůčkem
do blízkého moře, kde ztuhlo. Směs pak z moře vybírali a „nad zlato si jí vážili“, jak udává například Plinius v knize Libros Naturalis Historiae. Podle jiné legendy sv. Ludmila po svém křtu odevzdala sv. Metodějovi všechny kovové pohanské bůžky, aby z nich dal odlít křesťanské bohoslužebné nádoby. Kromě nádob zhotovil neznámý byzantský mistr také kovový obrázek Panny Marie pro sv. Ludmilu. Ludmila si reliéf odnesla na svůj hrad Tetín, kde jej vroucně uctívala. Po její mučednické smrti (16. 9. 921) jej zdědil její vnuk Václav, kterého vychovala v mariánské úctě, a nosil jej ustavičně u sebe. Měl jej také při válečném tažení do Kouřimi proti  zlíčskému vévodovi Radslavovi. Tomu Václav, aby předešel krveprolití, navrhl, že místo bitvy se spolu utkají jen oni dva. Radslav se zalekl, když viděl kříž na Václavově helmici a kolem svatého Václava dva anděly, a podrobil se pražskému knížeti  bez boje. Když
byl svatý Václav 28. září 935 úkladně zavražděn svým bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi na prahu kostela sv. Kosmy a Damiána, byl s ním i jeho pobočník a věrný druh blahoslavený Podiven. Věděl o Václavově duchovní úctě k mariánskému reliéfu, nechtěl jej nechat potupit od vrahů svého pána, sejmul jej z hrudi mrtvého knížete a utíkal pryč z města. Vrahovi komplicové se báli, že unikne nepohodlný svědek, a jali se Podivena pronásledovat. Podiven viděl, že před nimi neunikne, zahrabal tedy reliéf do země na vršku za Boleslaví, a prchal dále k lesu. Na jeho pokraji ho však komplicové dostihli a na jednom ze stromů oběsili. Od té doby byl mariánský reliéf téměř na dvě a půl století ztracen. Až kolem roku 1160, za doby panování Vladislava I., jakýsi rolník oral na svém poli. Najednou se však jeho koně zastavili a nechtěli jít dál. Několikrát koně mocně pobídl, aby se hnuli, a když se dali opět do kroku, zaryl se pluh hlouběji a v brázdě se objevil lesklý kovový obrázek. Odnesl si jej domů a druhý den ráno užasl, když zjistil, že obrázek zmizel. Ale ještě více se podivil, když kovový obrázek opět nalezl na místě, odkud ho předešlý den vzal. Když se to opakovalo i další dva dny, vzal obrázek a donesl jej kanovníkům staroboleslavské kapituly a vyprávěl jim, co se mu přihodilo. Ti reliéf umístili do kostela sv. Václava. Jenže se opakovalo to, co se dělo oráčovi, ráno byl reliéf vždy na původním místě nálezu. Posléze kanovníci pochopili, že Panna Maria si přeje být uctívána na místě, kde ji rolník našel, a vystavěli tam kapli, na jejímž místě dnes stojí chrám Panny Marie. Obraz umístili na oltář. Do kaple začali putovat lidé, nejprve místní a později i ze vzdálenějších míst. Přinášeli dary a poděkování za
vyslyšené prosby.
Reliéf je podle současných experíz opravdu vytvořen ze zvláštní slitiny pocházející z Balkánu, z míst odkud přišel sv. Metoděj s bratrem Cyrilem,a označované jako tzv. korintská měď.

Zdroje:
Wikipedie, otevřená encyklopedie
Z Prahy do Staré Boleslavi – Miroslav Kuranda


Kdo všechno putoval z Prahy přes Kbely do Staré Boleslavi Svatou cestou lemovanou 44 kapličkami, aby přišel uctít obrázek Panny Marie s děťátkem, tzv. Palladium?
Od konce 16. století se konaly poutě ke staroboleslavskému zázračnému reliéfu též z Prahy. Mariánský obrázek, jedna z důležitých součástí svatováclavské tradice, se těšil pozornosti i v kruzích nekatolických dávno před Bílou horou. Přišel čas neklidu v naší zemi, třenice mezi Rudolfem II. a Matyášem, mezi císařem a stavy, mezi katolíky a protestanty. Konečný klid nepřinesl ani majestát Rudolfa II. z 9. července 1609 a rovnoprávnosti náboženství. Právě v létě roku 1609, kdy čeští katolíci putovali ve velkém průvodu z Prahy do Staré Boleslavi prosit Pannu Marii o záchranu své víry a české vlasti před německým protestantismem a před poněmčením, byl mariánský reliéf prohlášen za Palladium, záštitu české země, ve smyslu jména antické bohyně Athény Pallas, Athény Ochránkyně. V obavě o osud národa putovali čeští katolíci z Prahy do Staré Boleslavi v procesích, jichž se účastnili příslušníci církve, šlechty, měšťané, řemeslný i selský lid a sláva a úcta k Palladiu mezi lidem vzrůstala. V roce 1610 čítala staroboleslavská pouť na svátek Nanebevzetí Panny Marie na dva tisíce poutníků, další rok již šest tisíc. Až do zrušení řádu v roce 1773 o poutní tradice pečovali jezuité a do Staré Boleslavi přicházela procesí z řady velkých, i vzdálených českých měst – v některých létech 18. stolení se ve Staré Boleslavi sešlo i na padesát tisíc poutníků. Nechyběli ani císaři, kteří při té příležitosti užívali pohostinství zámku v Brandýse nad Labem. Po vzoru svého otce Ferdinanda III. putoval roku 1657 k Palladiu císař Leopold I., Karel VI. ve svém korunovačním roce 1723, císařovna Marie Terezie roku 1736 a před svou korunovací českou královnou v roce 1743. Svůj niterný vztah ke staroboleslavské svatováclavské a mariánské tradici tu v českém společenství prožíval i poslední český král a rakouský císař, blahoslavený Karel I. Rakouský v létech 1908 – 1912, ještě za své služby důstojníka brandýských dragounů. Upřímnost rodové úcty k této české tradici na počátku 3. tisíciletí znovu potvrdil provorozený syn blahoslaveného Karla I., Dr. Otto Habsburský, když v roce 2008 přijel do Staré Boleslavi k oslavám 370. výročí návratu Palladia.
Starý kostelík Panny Marie a sv. Jiří nemohl poutnímu provozu dostačovat a bylo nutno přikročit ke stavbě velkého a důstojného poutního chrámu. S jeho budováním začal v roce 1617 italský stavitel Jaccoppo de Vaccani na popud císařovny Anny, manželky císaře Matyáše. Stavba byla dokončena a vysvěcena roku 1723 a svou architektonickou koncepcí, jejímž autorem byl dvorský architekt Giovanni Maria Filippi, patřila k prvním chrámových stavbám ve stylu raného baroka v Čechách. V důsledku 30leté války byla stavba pozdržena, a tak severní věž kostela dostavěl Abrahám Leuthner roku 1675 a jižní až v roce 1749 Kilián Ignác Dienzenthofer, který také nově vyřešil průčelí chrámu se sochami hlavních českých světců s Palladiem. Vnitřní výzdoba a zařízení chrámu, do něhož se podnes vchází původními, bohatě řezbovanými raně barokními dveřmi, je provedena ve stylu vrcholného baroka. Hlavní oltář, realizovaný dle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky je zdoben sousoším Nanebevzetí Panny Marie a sochami sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Kosmy a Damiána z dílny Matyáše Bernarda Brauna.
K úchově Palladia sloužil zvláštní oltář, schrána v levé straně presbytáře, situovaná v místě původní kapličky – je opatřena stříbřenou mříží s osmi korunovanými hvězdami rodu Šternberků. Také boční kaple chrámu, zasvěcené významným událostem ze života Panny Marie, byly vyzdobeny na náklady šlechtických donátorů a nesou jejich jména: Černínská, Berků z Dubé, Lažanských, Slavatovská, Valdštejnská a Morzinsko-Martinická. Areál poutního chrámu byl v rozmezí let 1728 – 1731 doplněn ambity, které roku 1775 freskovou výmalbou vyzdobil Josef Kramolín.
Na obrázcích můžete vidět současnou podobu kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Pokud se chcete pomodlit ve staroboleslavských kostelech, jsou otevřené během
bohoslužeb.
Mše svaté se konají v kostele Nanebevzetí Panny Marie vždy:
neděle: 9:00
pondělí, středa, sobota: 9:00
úterý, pátek: 18:00
Po každé mši svaté je v kostele Panny Marie požehnání Palladiem země české a jeho uctívání.
 
Mimo bohoslužby je Kostel Nanebevzetí Panny Marie přístupný o sobotách a nedělích od 11.00 do 17.00 hod. Více o kostele a poutích se dozvíte na http://www.staraboleslav.com/.

Zdroj:
Z Prahy do Staré Boleslavi Svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček – Miroslav Kuranda