Úvodní strana >> Úřad MČ >> informace úřadu



  SVATOJÁNSKÝ VEČER S BOJOVKOU PRO DĚTI 23.6.


Byl to svatojánský večer se vším všudy – ještě zbylých pár slunečních paprsků a s tím i velmi teplé počasí nás krásně hřálo. Na začátku bylo pro návštěvníky připraveno svatojánské menu v Restauraci Zastávka u srubu s možností zapůjčení dek a také příjemného posezení v přírodním parku… Byly zde nachystány květinky, které se tradičně sbíraly o svatojánské noci a které dle tradice přinášely lidem různá kouzla v podobě elixíru lásky, zdraví …
 
Ještě před zapálením ohýnků si děti pletly věnečky, poznávaly bylinky od třezalky- bylinky Sv. Jana po levanduli, rozmarýn, česnek, maliník a mnohé další. Zpívalo se, cvičila se jóga a povídalo s moderátorkami Prima den až do doby, kdy přišla na řadu opravdická cesta za svatojánským pokladem.
 
Od tunelu směrem do lesoparku mířila cesta, na kterou mnohý z malých návštěvníků nezapomene, jelikož se procházelo přes všelijaké méně i více strašidelné postavičky – tu upovídaný duch krásné tančící a zpívající bludičky nebo zlý vlk z pohádky, tu mrtvá nevěsta, hejkal i čarodějnice z perníkové chaloupky, nechyběli rytíři, upíři, smrťáčci, king-kong, a další temné, ale i sem-tam legrační postavičky. U některých stanovišť byl připraven úkol, který po splnění byl sladce odměněn. Na konci cesty u Bílé a Černé paní děti dostaly alespoň malý kousek ze svatojánského pokladu a diplom.
 
Přiznám se, že všechny děti dokázaly neskutečnou odvahu a veškeré odměny a diplomy pro ty nejstatečnější si určitě a po právu zasloužily neboť se jistě bály méně, než některá ve tmě připravená strašidla v akci.

Ráda bych poděkovala všem, kteří se jakkoli podíleli na této nově vznikající akci – jsou to především zaměstnanci kbelského úřadu a blízcí přátelé.
Máte-li nějaké další náměty, jak bychom mohli naše připravené akce vylepšit, určitě napište či kontaktujte: sarka.egrtova@kbely.mepnet.cz či 775590158. Uvítáme nabídky pomoci při různých akcích na stanovištích soutěžních disciplín pro děti.
Těšíme se na další setkání s vámi na akcích kbelské radnice a přejeme vám všem báječné prázdniny a dovolené!
Šárka Egrtová, public relations ÚMČ Praha 19
 

SVATOJÁNSKÉ ČAROVÁNÍ
Magické období letního slunovratu s nejdelším dnem a nejkratší nocí spojuje tajemství sil přírody a lidských tužeb. Svatojánská noc 24. června je z hlediska jarních obyčejů jednou z nejvýznamnějších nocí. Ke zdaru konání lidé žádali o ochranu sebe, rodiny, domu i okolí od zlých mocností, které v čase přelomů období vystupují z hlubin.

Oheň, Voda a rostliny jsou činiteli této ochrany a zároveň zdrojem budoucí síly. Svatojánské ohně jsou symbolem samotného slunce - zář, teplo, síla a moc jsou jeho mnohostranným obrazem a v časech největší síly Slunce se pálí ohně na nejvyšších místech krajiny. Přeskakováním svatojánských ohňů lidé nabývají sílu Slunce, zapalují košťata, kterými krouží, jako světelným kotoučem z kopců, jinde se pouští hořící kola nebo sudy, jako symbol putujícího Slunce.
Rostliny mají této noci zvláštní moc. Pomocí čerstvě utržených ratolestí, mezi ty nejúčinnější patří: lípa, černobýl, kapradí, mateřídouška, rmen, máta, divizna, bazalka.
Lípou se chrání především domy a chlévy - kolem dveří a oken se zastrkují její výhonky s listím. Černobýl byl vplétán do věnců na hlavu a kolem pasu.

Byliny utržené v tento den a noc mají velkou léčivou sílu. 
Velkého významu nabývaly také čáry milostné, tajně se mělo trhat devatero kvítí - devět druhů čerstvých kvítků, z nichž se uvil věneček, který vypovídal: dívka, jej hodila přes hlavu a přes strom - podle místa dopadu se věštil osud její budoucí lásky. Jindy se věneček pouštěl po vodě - osud se pak obrazně zjevil podle jeho cesty. Tyto věnečky si dívky také vkládaly pod polštář a sen jim pak napověděl, kdo je jí souzen. Tyto čáry provázely různé průpovědi, verše a přání.
Řada kouzel nebyla směřována jen k ochraně a věštění, ale také cíleně, pro dosažení přání.
Ještě v místech Luhačovského zálesí, Zlínska a Valašska se dodnes v souvislosti s letním slunovratem setkáváme s pojmy - nápoj lásky, milodějné kvítí, sbírání rosy o měsíční noci.

Ve vesnicích těmito bylinami vládly nenápadné ženy bylinářky a kovářky - žena muže vládnoucího ohněm, zná taje vládnoucí živlům jiným skryté. Tyto ženy dostaly tradicí do vínku pravomoc léčit, zaříkávat a pomáhat. Ještě ve druhé polovině 20.století bylo možné v našich krajích najít tzv, bohyně, lidové věštkyně žijící v obci Žítková na Moravských Kopanicích.
Dalším zvykem bylo stlaní svatojánské postýlky - čarovná hra dětí z Podkrkonoší. Svatojánské kvítky se natrhaly na drobné kousky a uložily pod stůl na plachetku, druhou plachetkou se přikryly. Na tu se položil talířek a druhého dne rána mohly děti najít na talířku sladkosti nebo drobné mince.
V této době se konalo věnčení domů, studánek a kapliček čarovným býlím.
Zdroj: Čtvero ročních dob v lidové tradici (J. Langhammerová)



19-6-2017 12:17              Print
0 0      
           


Hledat v informacích úřadu

 RSS





 Archiv >>>
Archiv:
červen 2017 (8)
květen 2017 (3)
březen 2017 (3)
únor 2017 (5)
leden 2017 (5)
prosinec 2016 (2)
listopad 2016 (3)
říjen 2016 (3)
září 2016 (3)
srpen 2016 (4)
červenec 2016 (2)
červen 2016 (6)
květen 2016 (2)
duben 2016 (5)
březen 2016 (5)
únor 2016 (4)
leden 2016 (6)
prosinec 2015 (3)
říjen 2015 (1)
září 2015 (1)
červen 2015 (1)
květen 2015 (5)
březen 2015 (6)
leden 2015 (2)
říjen 2014 (2)
září 2014 (1)
červenec 2014 (2)
listopad 2013 (1)
květen 2013 (1)
červenec 2012 (1)
listopad 2011 (1)
říjen 2011 (1)
listopad 2010 (1)
 články podle kategorie >>>