Print


  SVATOJÁNSKÝ VEČER S BOJOVKOU PRO DĚTI 23.6.


Byl to svatojánský večer se vším všudy – ještě zbylých pár slunečních paprsků a s tím i velmi teplé počasí nás krásně hřálo. Na začátku bylo pro návštěvníky připraveno svatojánské menu v Restauraci Zastávka u srubu s možností zapůjčení dek a také příjemného posezení v přírodním parku… Byly zde nachystány květinky, které se tradičně sbíraly o svatojánské noci a které dle tradice přinášely lidem různá kouzla v podobě elixíru lásky, zdraví …
 
Ještě před zapálením ohýnků si děti pletly věnečky, poznávaly bylinky od třezalky- bylinky Sv. Jana po levanduli, rozmarýn, česnek, maliník a mnohé další. Zpívalo se, cvičila se jóga a povídalo s moderátorkami Prima den až do doby, kdy přišla na řadu opravdická cesta za svatojánským pokladem.
 
Od tunelu směrem do lesoparku mířila cesta, na kterou mnohý z malých návštěvníků nezapomene, jelikož se procházelo přes všelijaké méně i více strašidelné postavičky – tu upovídaný duch krásné tančící a zpívající bludičky nebo zlý vlk z pohádky, tu mrtvá nevěsta, hejkal i čarodějnice z perníkové chaloupky, nechyběli rytíři, upíři, smrťáčci, king-kong, a další temné, ale i sem-tam legrační postavičky. U některých stanovišť byl připraven úkol, který po splnění byl sladce odměněn. Na konci cesty u Bílé a Černé paní děti dostaly alespoň malý kousek ze svatojánského pokladu a diplom.
 
Přiznám se, že všechny děti dokázaly neskutečnou odvahu a veškeré odměny a diplomy pro ty nejstatečnější si určitě a po právu zasloužily neboť se jistě bály méně, než některá ve tmě připravená strašidla v akci.

Ráda bych poděkovala všem, kteří se jakkoli podíleli na této nově vznikající akci – jsou to především zaměstnanci kbelského úřadu a blízcí přátelé.
Máte-li nějaké další náměty, jak bychom mohli naše připravené akce vylepšit, určitě napište či kontaktujte: sarka.egrtova@kbely.mepnet.cz či 775590158. Uvítáme nabídky pomoci při různých akcích na stanovištích soutěžních disciplín pro děti.
Těšíme se na další setkání s vámi na akcích kbelské radnice a přejeme vám všem báječné prázdniny a dovolené!
Šárka Egrtová, public relations ÚMČ Praha 19
 

SVATOJÁNSKÉ ČAROVÁNÍ
Magické období letního slunovratu s nejdelším dnem a nejkratší nocí spojuje tajemství sil přírody a lidských tužeb. Svatojánská noc 24. června je z hlediska jarních obyčejů jednou z nejvýznamnějších nocí. Ke zdaru konání lidé žádali o ochranu sebe, rodiny, domu i okolí od zlých mocností, které v čase přelomů období vystupují z hlubin.

Oheň, Voda a rostliny jsou činiteli této ochrany a zároveň zdrojem budoucí síly. Svatojánské ohně jsou symbolem samotného slunce - zář, teplo, síla a moc jsou jeho mnohostranným obrazem a v časech největší síly Slunce se pálí ohně na nejvyšších místech krajiny. Přeskakováním svatojánských ohňů lidé nabývají sílu Slunce, zapalují košťata, kterými krouží, jako světelným kotoučem z kopců, jinde se pouští hořící kola nebo sudy, jako symbol putujícího Slunce.
Rostliny mají této noci zvláštní moc. Pomocí čerstvě utržených ratolestí, mezi ty nejúčinnější patří: lípa, černobýl, kapradí, mateřídouška, rmen, máta, divizna, bazalka.
Lípou se chrání především domy a chlévy - kolem dveří a oken se zastrkují její výhonky s listím. Černobýl byl vplétán do věnců na hlavu a kolem pasu.

Byliny utržené v tento den a noc mají velkou léčivou sílu. 
Velkého významu nabývaly také čáry milostné, tajně se mělo trhat devatero kvítí - devět druhů čerstvých kvítků, z nichž se uvil věneček, který vypovídal: dívka, jej hodila přes hlavu a přes strom - podle místa dopadu se věštil osud její budoucí lásky. Jindy se věneček pouštěl po vodě - osud se pak obrazně zjevil podle jeho cesty. Tyto věnečky si dívky také vkládaly pod polštář a sen jim pak napověděl, kdo je jí souzen. Tyto čáry provázely různé průpovědi, verše a přání.
Řada kouzel nebyla směřována jen k ochraně a věštění, ale také cíleně, pro dosažení přání.
Ještě v místech Luhačovského zálesí, Zlínska a Valašska se dodnes v souvislosti s letním slunovratem setkáváme s pojmy - nápoj lásky, milodějné kvítí, sbírání rosy o měsíční noci.

Ve vesnicích těmito bylinami vládly nenápadné ženy bylinářky a kovářky - žena muže vládnoucího ohněm, zná taje vládnoucí živlům jiným skryté. Tyto ženy dostaly tradicí do vínku pravomoc léčit, zaříkávat a pomáhat. Ještě ve druhé polovině 20.století bylo možné v našich krajích najít tzv, bohyně, lidové věštkyně žijící v obci Žítková na Moravských Kopanicích.
Dalším zvykem bylo stlaní svatojánské postýlky - čarovná hra dětí z Podkrkonoší. Svatojánské kvítky se natrhaly na drobné kousky a uložily pod stůl na plachetku, druhou plachetkou se přikryly. Na tu se položil talířek a druhého dne rána mohly děti najít na talířku sladkosti nebo drobné mince.
V této době se konalo věnčení domů, studánek a kapliček čarovným býlím.
Zdroj: Čtvero ročních dob v lidové tradici (J. Langhammerová)



19-6-2017 12:17             
0 0