O ošetřovné v tomto programu si mohou žádat pouze OSVČ na hlavní činnost. Podle uvedeného Programu žádosti o poskytnutí uvedené podpory přijímá a vyřizuje  Ministerstvo průmyslu a obchodu. Žadatel vyplní v českém jazyce žádost o poskytnutí dotace na jednoduchém interaktivním formuláři, který je 

je k dispozici na webových stránkách MPO https://osetrovne-osvc.plus4u.net/zadost/

• O „ošetřovné" může požádat OSVČ pečující o dítě/děti mladší 13 let, které navštěvují školy i jiná dětská zařízení nyní uzavřená kvůli koronaviru, pokud na stejné dítě/děti nečerpá tuto dotaci nebo jiný kompenzační příspěvek žádná jiná osoba. Platí, že dítě/děti musí být v den podání žádosti o dotaci mladší 13 let. 

• Na podporu ve formě dotace má také OSVČ pečující o nezaopatřené dítě/děti do 26 let věku, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu uzavřenou kvůli koronaviru. 

• Podpora se vztahuje i na OSVČ, která pečuje o osobu/osoby zdravotně postižené aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách.

Pro odeslání žádosti využijte jednu z následujících možností:

Přihlaste se do své datové schránky a nahrajte vygenerovaný PDF soubor spolu s dalšími přílohami, které jste ve formuláři uvedli a odešlete do datové schránky Ministerstva průmyslu a obchodu.

ID Datové schránky: wnswemb

Předmět: fpmpo20

PDF soubor podepíšete svým elektronickým podpisem a spolu s dalšími přílohami zašlete e-mailem na adresu Ministerstva průmyslu a obchodu.

E-mailová adresa: fpmpo20@mpo.cz

Předmět e-mailu: fpmpo20

PDF soubor vytiskněte a spolu s dalšími přílohami zašlete na Podatelnu Ministerstva průmyslu a obchodu.

Poštovní adresa:

"fpmpo20"

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Na Františku 32

110 15 Praha 1

V poslední době se na živnostenský odbor obrátilo s podněty a dotazy několik osob, které obdržely od různých katalogových firem konkrétní nabídku, spočívající v úplatném zápisu podnikatele do určitého registru nebo evidence, tedy činnost provedení zápisu za poplatek. Uvedený typ nabídek podnikatelům tedy může vést k mylnému názoru, že se jedná o další zákonem stanovený poplatek, což není pravda. Žádná takováto zákonem stanovená povinnost neexistuje. Živnostenský odbor upozorňuje české podnikatelské subjekty, že předmětem správního poplatku souvisejícího se vznikem živnostenského oprávnění je ohlášení živnosti nebo přijetí žádosti o koncesi. Tento správní poplatek je vybírán pouze obcí, která vykonává státní správu v oblasti živnostenského podnikání. Samotné provedení zápisu podnikatele do živnostenského rejstříku není zpoplatněno.

V daném případě se jedná výlučně o soukromou podnikatelskou aktivitu těchto společností a z tohoto důvodu na ni lidé nemusí v žádném ohledu reagovat.

Dana Žabová - vedoucí živnostenského odboru

vydává průkazy živnostenského oprávnění fyzickým a právnickým osobám formou výpisu ze živnostenského rejstříku

vydává rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění na žádost podnikatele

zpracovává veškeré změny, ke kterým došlo v průběhu provozování živnosti

je provozovatelem živnostenského rejstříku

provádí kontrolu dodržování živnostenského zákona, vybraných ustanovení zákona na ochranu spotřebitele

provádí kontrolu dodržování nařízení hl.m. rahy tržní řád, je zmocněn k ukládání sankci za jeho porušení

zajišťuje vyřizování stížností a podnětů náležících do působnosti odboru

vydává osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele

1. CRM přijímá podání zvláštních částí JRF

2. Pracovník CRM nečiní registrační úkony za klienta, ale poskytne mu základní informace, popř. ho seznámí s možnostmi, které mu nabízí JRF.

3. Odpovědnost za věcnou správnost a úplnost vyplněných údajů na JRF nese pouze klient - podávající fyzická či právnická osoba. CRM provádí kontrolu- u ostatních zvláštních částí - pouze identifikačních znaků, data podání a podpis.

Dana Žabová

vedoucí odboru

Všichni známe situaci z vnitřní Prahy, okolí Staroměstského náměstí, Celetné ulice a vůbec z historického centra a nejenom tam. Krámek vedle krámku nabízející všehochuť různých cetek a suvenýrů z Prahy jako např. trička, šály ba i ruské ušanky !?!, květiny, bižuterii atd. Zboží bylo spontánně vystavováno všude, kde to jen šlo, zvenčí na výloze, okenicích, fasádě domu, nebo přímo v přepravkách na chodníku. Jednalo se o neutěšenou a neestetickou záležitost, která ve svém důsledku mnohdy hyzdila okolí. Vznikl tak problém, na který pochopitelně vedení hl. města Prahy, a to i na základě  stížností a podnětů obyvatel, muselo zareagovat a přijmout nějaké opatření.

Co tedy na to v současnosti říká litera zákona, resp. Vyhláška hlavního města Prahy, tj. platné Nařízení kterým se vydává tržní řád, dále jen pro stručnost Tržní řád.

  

§ 1 Místa pro prodej a poskytování služeb odst. 1)  zní :

Na území hlavního města Prahy je možno mimo provozovnu k tomuto účelu určenou kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona nabízet, prodávat zboží nebo poskytovat služby na místech uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, nejde-li o druhy prodeje zboží nebo poskytování služeb, na které se toto nařízení nevztahuje nebo které jsou zakázány. Místy uvedenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení jsou tržnice, tržiště, tržní místa, restaurační zahrádky v době po 22.00 hod., místa pro konání trhů, trasy pro pojízdný prodej zboží nebo poskytování služeb, předsunutá prodejní místa.

V § 1 odst. 2 až 12 shora citovaného Tržního řádu je rigorózně vyspecifikováno příslušné názvosloví, resp. co se rozumí pod jednotlivými a níže uvedenými pojmy:

·         Tržnice

·         Tržiště

·         Tržní místo

·         Restaurační zahrádka

·         Předsunuté prodejní místo

·         Místo pro konání trhu

·         Trasa pro pojízdný prodej

·         Prodejní místo

·         Místo pro nabídku zboží

·         Místo pro nabídku služby

·         Kočár s koňmi a trojkolka

S odvoláním na úvod tohoto článku nás zajímá,  v čem je skrytý problém a co je považováno z hlediska ustanovení § 1 odst.10  Tržního řádu za místo pro nabídku zboží a § 1 odst. 11 místo pro nabídku služeb?

 

Místo pro nabídku zboží je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, na kterém se za účelem prodeje  nebo nabídky vystavuje zboží stejného druhu jako v této provozovně umístěné na zemi nebo na  přenosném zařízení. To platí i tehdy, je-li  takové zboží vystavováno zobrazené. Považuje se za něj  i plocha, na které je uvedené zboží položeno, zavěšeno, či jiným obdobným způsobem upevněno buď přímo, nebo pomocí technického zařízení či  konstrukce, jako je zeď domu mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím nebo  vchodové dveře či okenice.   Zvláštním zákonem se v tomto případě rozumí platný zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Je to vcelku jasně a srozumitelně formulováno, leč v praxi zcela opomíjeno. Primárně, a jim je tento článek především určen, by měli tomuto ustanovení věnovat pozornost zejména všichni ti podnikatelé (a je jedno zda se jedná o fyzické nebo právnické osoby),  kteří zejména při hezkém počasí vystavují a tím právě nabízejí své zboží před svoji provozovnou, na chodníku, na veřejně přístupném prostranství každému bez omezení, tedy sloužícím obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Mnohdy se jedná o květiny, bylinky, přepravky se zeleninou, brambory a ovocem, nebo i drobné stavební nářadí jako kolečko, štafle, případně i oblečení, nebo vyobrazené nabízené pokrmy atd. Domnívají se přitom, že je vše v pořádku. Tomu by tak bylo, pokud by dotčený podnikatelský subjekt s uvedeným prostorem a s nabízeným sortimentem zboží atd. byl uveden a evidován právě v příloze č. 1 k Tržnímu řádu. V drtivé většině případů tomu tak není a opak se stává pravdou. Pokud se jedná o místo pro nabídku zboží, které je umístěno na veřejně přístupném prostoru, jakým je např. chodník, tak je nutné vzít v potaz i  zákon č. 565/1990 Sb., zákon o místních poplatcích v platném znění.

Samozřejmě není-li žalobce není ani soudce. Zjistí-li ale případná kontrola, např. a zejména ze strany Magistrátu hl. m. Prahy, porušení ustanovení § 1 odst.1 ve vazbě na ustanovení § 1 odst.10 Tržního řádu, tzn. zjistí-li se, že podnikatelský subjekt vystavuje a tím tak nabízí své zboží na tzv. „místě pro nabídku zboží“ aniž by toto bylo zaevidováno v příloze č. 1 k Tržnímu řádu, vystavuje se zcela reálnému nebezpečí uložení sankce. Pro případnou kontrolu z hlediska průkaznosti není nic jednoduššího, než provést příslušnou fotodokumentaci zjištěného stavu,  a to v souladu s ustanovením § 8 písmeno d) zákona č.255/2012 Sb., o kontrole v platném znění.

Sankce za prokázané porušení Tržního řádu, tzn. porušení shora citovaného ustanovení zákona, je nově!!! upravena zákonem č.251/2016 Sb., o některých přestupcích, v platném znění. Podle ustanovení § 4 odst. 1 cit. zákona, se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v nařízení obce nebo kraje, (rozuměj i hl. m. Prahy, což je právě námi popisovaná situace). Za tento přestupek podle § 4 odst.3 cit. zákona hrozí případnému pachateli pokuta až do výše 100.000,- Kč. Tolik litera zákona.

A jak tedy postupovat pokud podnikatelský subjekt bude chtít mít zaevidováno „místo pro nabídku zboží“ v příloze č. 1 k Tržnímu řádu? Existuje na to příslušná Směrnice Magistrátu hl.m. Prahy ke sjednocení postupu při zpracování a aktualizaci nařízení hl.m. Prahy, kterým se vydává Tržní řád, ze dne 22.3.2011, která specifikuje celý postup. Uvedu zde ale jednoduchý, nejrychlejší a doufám, že srozumitelný návod. Především je nutné na adresu zdejšího Úřadu městské části Praha 19 zaslat neformální žádost ve věci.  Ta musí obsahovat následující údaje. Kdo žádá, adresa místa pro nabídku zboží, počet míst a velikost prostoru-záboru v m2, dobu, (celoročně, od – do),  druh zboží -  stejný jako v provozovně a případná specifikace (potraviny, ovoce, zelenina, květiny, dárkové předměty nebo i např. 2x tabule s nabídkou jídel na fasádě po stranách vstupu do provozovny). Tato žádost je nejprve úředním postupem podána ke schválení Radě Městské části Praha 19.  Poté je již žádost přímo postoupena živnostenskému a občanskosprávnímu odboru Magistrátu hl.m. Prahy. Musím zde ale upozornit na jednu důležitou skutečnost. Ke změnám míst uvedených v příloze č.1 Tržního řádu dochází zpravidla s účinností k 1.4. kalendářního roku, a tedy pouze 1x ročně! Proto je nutné případnou žádost zaslat zdejší městské části k případnému schválení nejpozději 8 týdnů před předpokládaným nabytím účinnosti navrhovaných změn.

A jako vždy na závěr dodávám, že zdejší živnostenský odbor, je Vám v případě Vašich pochybností, nejasností, nebo případných dotazů vždy plně k dispozici a je tak i nápomocen případný problém řešit.          

Jednotný registrační formulář (dále jen JRF) nahrazuje různé typy formulářů pro podání, které podnikatel musel učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání, a to na živnostenském úřadě, finančním úřadě, příslušné správě sociálního pojištění, Úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře, zpřehlednily se pro podnikatele a současně se odstranilo opakované vyplňování totožných, zejména identifikačních údajů na registračních či přihlašovacích formulářích určených pro všechny dotčené orgány.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými resorty (Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zdravotnictví) vypracovalo dva základní typy jednotných registračních formulářů, a to v rozdělení pro právnickou a fyzickou osobu. Tento typ formuláře o 2 stránkách lze využít při podání podle živnostenského zákona i pro základní registraci na finančním úřadě, správě sociálního zabezpečení, Úřadu práce a zdravotní pojišťovně.

Aplikaci k vytvoření a odeslání elektronického JRF naleznete na RŽP.

Pro potřeby ohlášení více živností, více provozoven, odpovědných zástupců, nebo statutárních orgánů v rámci jednoho podání byly vytvořeny přílohové formuláře, které podnikateli umožňují ohlásit tyto skutečnosti, aniž by musel vyplňovat více základních formulářů. K základnímu formuláři byla dále vytvořena příloha určená pro finanční úřad a správu sociálního zabezpečení (např. přihláška k dani z přidané hodnoty) a příloha při zřízení organizační složky podniku.

Aby mohl podnikatel ohlásit změny vůči všem úřadům, kterých se JRF týká, byl nově vypracován dvoustránkový změnový list JRF, kterým lze ohlásit změny všech údajů nejen vůči ŽÚ, ale i vůči příslušným úřadům.

Změnový list JRF lze však k ohlášení na navazující úřady využít pouze za předpokladu, že podnikatel již splnil svou základní registrační povinnost vůči těmto úřadům. Základní registrační povinností se rozumí výše uvedená registrace resp. přihláška do evidencí těchto úřadů. Pokud není vůči těmto úřadům splněna základní registrační povinnost, a to např. prostřednictvím JRF při ohlášení živnosti či žádosti o koncese, nelze v těchto případech změnový list JRF použít k ohlášení změn vůči těmto navazujícím úřadům.

Pokyny k příloze pro správu sociálního zabezpečení [doc, 125 kB]

Žádost o výpis z ŽR.doc

Oznámení FO o dočasném výkonu regulované činnosti v ČR.pdf

Oznámení PO o dočasném výkonu regulované činnosti v ČR.pdf

Zemědělský podnikatel Oznámení změn.doc

Samostatně hospodařící rolník žádost PO.doc

Samostatně hospodařící rolník žádost FO.doc

Žádost o uznání odb.kvalifikace (MPO).pdf

Žádost o vydání osvědčení o uznání odborné kvalifikace.pdf

Zvláštní příloha pro FÚ.pdf

Pokyny k vyplnění zvláštní přílohy pro FÚ.pdf