Městská část ve spolupráci s magistrátem i v letošní sezóně připravila další stezky pro chodce a cyklisty.
Síť stezek pro chodce a cyklisty v naší městské části čítá v letošním roce X km značených tras a Y km stezek pro chodce a cyklisty. Díky podpoře města se každým rokem rozšiřuje. Děje se tak už dvacet let. V roce 2005 byla připravena koncepce tras na severovýchodní plošině díky tehdejším vizionářským plánům starosty a vedoucího odboru životního prostředí. Začalo se značením celistvých tras žlutými směrovkami, což byl nejjednodušší způsob, jak lidem ukázat možnost obejít nebo objet hlavní silnice. K tomu se podařilo se dojednat zřízení účelové komunikace pro trasu na letňanském letišti. Pokračování už vyžadovalo budování nových stezek. První byla postavena stezka podél Toužimské ulice, následoval průjezd centrálním parkem a tunelem pod tratí. Poté se začala budovat stezka podél Mladoboleslavské, která vyžadovala souhlas vlastníků soukromých pozemků. Je neuvěřitelné, že se taková jednoduchá a potřebná stezka buduje mnoho let. Nemůže za to ale žádný stavební úřad, jak se často říká. Důvodem bývá většinou právě nutný souhlas vlastníků pozemků nebo nutnost jejich výkupu (správně by totiž měl mít pozemek i stavba stejného vlastníka), hodně zdržuje taky dohoda se správci sítí, zejména s Pražskou teplárenskou. Vlastníci pozemků ani sítí nejsou zainteresováni do těchto staveb, akorát jim to omezuje jejich vlastnictví, proto je třeba vlastníky zdlouhavě přesvědčovat. Jsou i světlé výjimky, jako je společnost Skanska, Maloja nebo Martin Kurz, kteří si myšlenku na bezmotorové propojení osvojili a zahrnuli ho do svých projektů. Těm je na tomto místě třeba poděkovat.
Trasy tvoří systém
Po spojení hlavních tras dopravním značením přišla řada na systematickou práci. Naše trasy jsou součástí celoměstského systému, který má tři vrstvy. Jde o trasy nadřazené, páteřní a hlavní. Jsou jedno, dvoj a trojciferné jako u rozdělení silnic. Doplňují je místní trasy mimo celoměstský systém, jako třeba trasa Kb-Sa podél vzletové dráhy.
Nadřazený systém tvoří takzvané cyklodálnice s lepšími parametry. V celé Praze jich je jenom deset, u nás jsou jeho součástí trasy A4 a A0. Tady na okraji města mají stezky šířku pouhé tři metry zejména proto, že využívají pozemky původních zaoraných polních cest. Trasa A4 patří mezi ty, které mají být letos propojeny do větších celků. Bude dokončeno spojení mezi Přezleticemi a zástavbou Letňan. Po dokončení má stezka začít už v Brandýse, nyní ale vede „od stodoly“, tedy od přezletické silnice přes Krajinný park Havraňák velkolepou lávkou přes trať, obchází kopce v lesoparku a přes Letňanské korzo se dostane dovnitř do letňanského sídliště, v budoucnu přímo z Letňan až na Sídliště Ďáblice. Kbeláci se na ni napojí uprostřed letňansko-kbelského lesoparku.
Druhá taková trasa se jmenuje A0 (dřív byla označena jako 8100 či A50). Říká se jí taky Pražské kolo. Má tvořit zásadní spojení mezi zajímavými cíli na okraji Prahy. U nás má vést ze Suchdola do Ďáblic a Třeboradic a dál po už vybudovaných částech do Miškovic, Ctěnic, Vinořského zámeckého parku, Satalic, Horních Počernic a Klánovic. Kbeláci se na ni napojí u Ctěnic. Zajímavostí této trasy budou dvě velké lávky přes dálnice D10 a D11 v Horních Počernicích. Obě už jsou povolené a čeká se na jejich stavbu. Mezi nimi je podjezd pod tratí, který byl dokončen už v roce 2024.
Přímo ve Kbelích vedou tři páteřní trasy: Základem je radiální trasa A16 ze Kbel na Prosek a do Vinoře, která je zároveň poutní cestou z Prahy do Staré Boleslavi Via Sancta. Druhá trasa A44 je tangenciální, nevede tedy do centra, ale spojuje jeho okraje podél železnice od Čakovic na Černý Most. Doplňková trasa A 28 vede z Letňan přes letňansko-kbelský lesopark a Kbely do Ctěnic. Právě nyní se staví její úsek mezi ulicemi Ledečská a Dalešická. Díky tomu cyklisté i bruslaři budou moci objet úzké ulice Sychrovská, Benecká a Sovenická.
Cesty do okolí Kbel
Ze Kbel do každé okolní městské části povede pohodlná a bezpečná trasa mimo auta. Všechny páteřní trasy jsou navrhovány podle magistrátní standardů tak, aby se po nich dalo chodit i jezdit celoročně a jejich uživatel nevypadal jako reklama na prací prášek. U některých vedlejších tras je vhodné s citlivostí k přírodě zvolit odlišný povrch, například kolem kbelské čističky.
Cesty musejí umožňovat nejen výlety, ale také každodenní dojíždění. Znám například jednoho kluka, který chodí ve Kbelích do školy, ale z bytu ve Kbelích se odstěhoval do domu v Miškovicích. V letošním roce bude dokončena chybějící část stezky mezi Miškovicemi a Kbely. Od podzimu tedy bude moci nasednout na kolo a přes Krajinný park Havraňák se po nové lávce přes trať dostane po bezpečné stezce až k Toužimské ulici ke škole (A294). Táta ho nebude muset vozit autem a postávat při tom v koloně na Semilské. Kolo může ve škole uložit v nové kolárně.
Stezky do Letňan přes lesopark byly vybudovány už před 15 lety (A28). Novinkou je snaha o zlepšení povrchu taky na druhé cestě z Hůlkovy ulice k výstavišti (A537).
Na Prosek a do Vysočan dnes vede stezka podél Mladoboleslavské (A265), která prochází nepříjemně po stávajících chodnících v křižovatce Klíčov. Nahradit ji má Via Sancta (A16). Ta povede jako samostatná stezka podél Čakovické ulice, pokračovat samostatnou lávkou do Parku Aerovka. S předstihem už tu byla vysázena alej k ulici Beladově. Na konci roku bylo vydáno stavební povolení. Stavba bude s povolením předána na Magistrát. Ještě se mají propojit stezky do okruhu kolem kbelského letiště, ale to se musí zkoordinovat s jeho rozvojem.
Do Hloubětína a Kyjí se dá dostat po nově opravené stezce A431 kolem kbelského letiště. Na konci Kbel vede stezka ulicí Za Černým Mostem na Rajskou Zahradu nebo podél Novopacké do hloubětínské Bažantnice.
Do Satalic vede podél trati stezka A44 do ulic Panelová a Za Železnicí. Má tu vzniknout nová čtvrť a ulice Za Železnicí se má rekonstruovat, zatím je tu jen provizorní panelový povrch. Dál je možné pokračovat přes lesopark Arborka a Rádiovka až na Černý Most.
Do Vinoře vede z centrálního parku stezka Via Sancta podél Mladoboleslavské. Kvůli problémům s dřívějším vlastníkem golfového hřiště vznikla stezka ve střední části jenom z asfaltového recyklátu, Vinoř se snaží o to, aby byla stavba dokončena, takže vyjednává s Prahou a soukromníky o získání pozemků a možnosti stezku dokončit.
Časem by ji mělo doplnit spojení podél potoka. Ulice K Vinoři zatím končí u čističky a dá se projít po trávě nahoru do Satalic (A262).
Severní cesta (A28) je hodně oblíbená. Dosud se jelo od letňansko-kbelského lesoparku obytnými zónami do Jilemnické a dál do Ctěnic. Letos bude postavena propojka za domy mezi Ledečskou a sídlištěm Pod Nouzovem. Tím se cyklisté a bruslaři můžou vyhnout obytným zónám.
Plány do budoucna
V loňském roce se podařilo opravit cestu kolem kbelského letiště, letos se staví stezka do Čakovic v rámci rozšíření Krajinného parku Havraňák, nesmíme ale zapomínat ani na samotné centrum Kbel. Nevyhovující je stav v Železnobrodské ulici, kde cyklisté často jezdí po chodníku. Tam se připravuje projekt stezky Via Sancta po jižní straně, na stezce mají být dokončeny i chybějící kapličky. Stezka Via Sancta má dál pokračovat přes garáže a bývalý areál PAL a výstavbu Albatros do Parku Aerovka. Bude to vlastně ústřední stezka, která bude spojovat celé Kbely s nádražím i metrem.
Na stezce A44 podél železniční trati by to chtělo lepší povrch, někteří uživatelé už si stěžovali na povrch z asfaltového recyklátu. Jenže musíme myslet na to, že je to pozemek Správy železnic a vyjednávání s nimi je vždycky složité, zvlášť když tam chtějí přidávat další kolej. Projekt má městská část připravený.
Občas přijde telefonická stížnost z Dětenické ulice, kde se cyklisté motají v úzkých uličkách. Pomohlo by propojení Úlibické s Mladoboleslavskou za benzínovou pumpou. To je závislé na dalším jednání ohledně vybudování silniční propojky, protože je to pozemek vojáků, potažmo letiště.
A až se všechno podaří vyjednat, budeme muset čekat na přidělení dalších finančních prostředků z města, případně na jeho samostatnou investiční aktivitu. Náš cíl je bezpečná infrastruktura, kam se nebudeme bát poslat svoje děti. Takové stezky musejí být pokud možno oddělené od aut a nepřerušené. Důležité je i rychlé a přímé spojení. Například cesta do Satalic po opravené stezce podél trati dokáže ušetřit čas a je rychlejší než cesta autem.
Pokud se nám to podaří, cyklisté se nebudou plést na frekventovaných ulicích nebo dokonce na chodnících a to pomůže i chodcům a motoristům.
Radek Čermák, cyklokoordinátor Prahy 19
úplný systém cyklotras: https://app.iprpraha.cz/apl/services/short_links/_0kzs245tl6.html
