V nedělní podvečer 27.8. 23 dorazil plný autobus natěšených členů STP místní organizace Kbely do obce Zvíkovské podhradí, k hotelu Zvíkov, který hostil naši skupinu po dobu týdenního rekondičního pobytu.
Po sváteční večeři a získání nezbytných informací jsme se ubytovali a zabydleli v příjemných hotelových pokojích a nabírali síly do dalších dnů.
K dennímu režimu patřily bohaté snídaně formou švédských stolů a po krátkém zažití i pravidelná půlhodinová cvičení nejen těla, ale i paměti. Obojí jsme všichni brali vážně a krásně tak nastartovali s dobrou náladou sled dalších aktivit.
Možnosti byly pestré. Pro milovníky plavání byl přímo u hotelu krytý bazén, který byl našimi členy s povděkem využíván. Malebná obec , Zvíkovský pivovar i nedaleký hrad Zvíkov nad dech beroucí přehradou, to vše lákalo k objevování a k procházkám. Pravda, počasí nám hlavně první den pobytu nebylo příliš nakloněné, ale jak se říká, není špatné počasí, jen špatně oblečení lidé .. Myslím, že většina z nás to brala sportovně a po předchozím týdnu s úmornými vedry jsme nadechovali čistý svěží vzduch a i déšť brali jako osvěžení.
A hlavně počasí se trvale po celý týden vylepšovalo a tak jsme si již v úterý bez deště užili výlet na zámek Hluboká. Zámek obklopuje park o rozloze 58 ha v přírodně krajinářském stylu, který založili Schwarzenbergové v padesátých letech 19. století. Mohli jsme se přesvědčit o tom, že se právem o Hluboké říká, že je klenotem Jižních Čech. Prošli jsme reprezentační trasu zámku, viděli soukromé pokoje kněžny Eleonory, reprezentační salónky – ranní salón s galerií předků Schwarzenbergů, velkou jídelnu i přijímací salón. Obdivovali jsme krásné tapiserie i mobiliář, který pochází částečně i z darů, např. i od Adalberta Stiftera – básníka Šumavy. Na závěr se s námi rozloučila milá paní průvodkyně krásným přednesem písně Rozvíjej se poupátko z filmu Pyšná princezna, který se také na zámku natáčel. Výlet v nás zanechal krásné a věřím, že nezapomenutelné vzpomínky.
Další den jsme využili každý podle svých možností a přání. Například návštěvou malebného jihočeského města Písek. Kdo by se rád za slunného počasí neprošel po starobylém mostě, neprohlédl si sochy z písku na nábřeží a nakonec se třeba neodměnil nějakou dobrotou v některé z cukráren?
A to na nás čekal další den, čtvrtek 31. srpna se společnou návštěvou Zemského Hřebčince Písek. Hřebčinec byl založen v roce 1902 a původní vnější vzhled si zachoval do dnešních dnů. V rámci prohlídky jsme získali jak teoretické znalosti – víme, jaký je rozdíl mezi hřebčínem a hřebčincem, proč se do výběhu nepouští celé stádo, jak cenní plemenní hřebci ve stájích stojí, jak probíhá inseminace, jaký je rozdíl mezi teplokrevníky a chladnokrevníky a mnoho dalšího. Na nádvoří jsme si prohlédli sochu koně od sochaře Myslbeka a pak jsme již v reálu mohli obdivovat živá zvířata i na kolbišti hřebčince, kde se koně s jezdci připravovali na závody. Ve stájích jsme obdivovali ustájené plemenné hřebce a mohli se pokochat jejich krásou. Opravdový zážitek.
A když je někde krásně, čas utíká rychle. Přišel pátek a každý si po svém rekapituloval zážitky, znovu se loučil s hradem Zvíkov, s přívětivým pivovarem, kde mohl ochutnat nejen zlatý mok… Někdo přidal další zážitky, pěší výlet ke sv. Anně a tak pod.
Nastala sobota, balení a po obědě návrat do všedních dní. Za všechno dík všem, kteří nám připravili tak krásný týden. Budeme se těšit na další akce.
Zdena Radostová
